UPOZORNĚNÍ - PROSÍM ČTĚTE - JAK SE VYHNOUT TECHNICKÝM POTÍŽÍM
INFORMACE K PŘÍPADNÝM TECHNICKÝM POTÍŽÍM SE ZVEŘEJŇOVÁNÍM PŘÍSPĚVKŮ
V poslední době se objevují u některých uživatelů těchto stránek, tedy u návštěvníků a přispěvatelů nepřetržitého online mítinku "Ako to vidí Bill" technické potíže se zveřejňováním. V PŘÍPADĚ, ŽE VÁM PŘÍSPĚVKY MIZÍ, NEJEDNÁ SE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ O CENZURU. NIC TAKOVÉHO V RÁMCI NAŠICH AA TRADIC...
Nepřetržitý on-line meeting: Jak to vidí Bill
Dátum: 29.11.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 8. / Ako to vidí Bill 8.
8.
Nový život
Je střízlivost vše, co můžeme očekávat od duchovního probuzení. Určitě ne, střízlivost je pouhým začátkem. Je to dar, který jsme dostali při prvním probuzení. Jestliže máme dostávat další dary, musí proces našeho probouzení pokračovat. Postupně zjistíme, že dokážeme kousek po kousku odložit starý způsob života, který nefungoval a vyměníme jej za nový způsob, který může být funkční a skutečně bude fungovat za všech okolností.
Budeme-li ochotni v procesu probouzení pokračovat za pomoci uplatňování Dvanácti kroků společenství AA, můžeme žít spokojený život a mít neomezené možnosti bez ohledu na to, zda uspějeme či selžeme, bez ohledu na bolest či radost, zdraví či nemoc, dokonce i bez ohledu na samotnou smrt.
Grapevine, Prosinec 1957
8 Nový život
Je triezvosť všetkým, čo máme očakávať od duchovného prebudenia? Nie, triezvosť je len začiatkom; je prvým darom raného precitnutia. Ak máme prijať viac darov, naše prebúdzanie musí pokračovať. Čím ďalej pokračuje, zisťujeme, že krok za krokom sa vzdávame starého nefungujúceho života, v prospech nového, ktorý môže fungovať a funguje za akýchkoľvek podmienok.
Ak sme ochotní pokračovať v našom prebúdzaní prostredníctvom praktizovania Dvanástich krokov AA, môžeme žiť novým životom nekonečných možností bez ohľadu na pozemský úspech či zlyhanie, bez ohľadu na bolesť či radosť, bez ohľadu na chorobu či zdravie, ba dokonca i smrť.
GRAPEVINE, DECEMBER 1957
Nový život
Je střízlivost vše, co můžeme očekávat od duchovního probuzení. Určitě ne, střízlivost je pouhým začátkem. Je to dar, který jsme dostali při prvním probuzení. Jestliže máme dostávat další dary, musí proces našeho probouzení pokračovat. Postupně zjistíme, že dokážeme kousek po kousku odložit starý způsob života, který nefungoval a vyměníme jej za nový způsob, který může být funkční a skutečně bude fungovat za všech okolností.
Budeme-li ochotni v procesu probouzení pokračovat za pomoci uplatňování Dvanácti kroků společenství AA, můžeme žít spokojený život a mít neomezené možnosti bez ohledu na to, zda uspějeme či selžeme, bez ohledu na bolest či radost, zdraví či nemoc, dokonce i bez ohledu na samotnou smrt.
Grapevine, Prosinec 1957
8 Nový život
Je triezvosť všetkým, čo máme očakávať od duchovného prebudenia? Nie, triezvosť je len začiatkom; je prvým darom raného precitnutia. Ak máme prijať viac darov, naše prebúdzanie musí pokračovať. Čím ďalej pokračuje, zisťujeme, že krok za krokom sa vzdávame starého nefungujúceho života, v prospech nového, ktorý môže fungovať a funguje za akýchkoľvek podmienok.
Ak sme ochotní pokračovať v našom prebúdzaní prostredníctvom praktizovania Dvanástich krokov AA, môžeme žiť novým životom nekonečných možností bez ohľadu na pozemský úspech či zlyhanie, bez ohľadu na bolesť či radosť, bez ohľadu na chorobu či zdravie, ba dokonca i smrť.
GRAPEVINE, DECEMBER 1957
Dátum: 28.11.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 7. / Ako to vidí Bill 7.
7.
Oblast duchovna
V dávných dobách byl pokrok v materiální oblasti bolestivě pomalý. Duch moderního vědeckého bádání, výzkumu a vynalézavosti byl téměř neznámý.
V oblasti materiálního pokroku svazovaly lidskou mysl pověry, tradice a různá dogmata. Mnozí ze současníků Kryštofa Kolumba považovali představu Země jako koule za absurdní. Jiní téměř přivedli astroma Galilea na popraviště za jeho kacířské objevy v oblasti astronomie.
Nemají mnozí z nás stejné předsudky v oblasti duchovna obdobně, jako je měli naši předci v oblasti materiální?
* * * * *
Přišlli jsme na to, že Bůh neklade obbtížné překážky těm, kteří Ho hledají. Věříme, že oblast duchovna je velmi rozsáhlá a prostorná, zahnuje vše a nikdy nevylučuje ty, kteří po ni intenzivně pátrají. Dokonce pro ně neplatí zádné zákazy a omezení. Také věříme, že je otevřena všem lidem.
1. Anonymní alkoholici str. 53
2. Anonymní alkoholici str. 58
7 Oblasť ducha
V minulosti sa materiálny pokrok dosahoval veľmi pomaly. Duch moderného vedeckého bádania, výskum a vynálezy boli takmer neznáme.
V oblasti fyzického sveta boli ľudské mysle spútané pove¬rami, tradíciami a všetkými druhmi ustálených predstáv. Niektorí z Kolumbových súčasníkov neverili, že zem je guľatá. Iní zašli ďalej a popravili Galilea za astronomické bludy.
Nie sú niektorí z nás práve takí zaujatí a nerozumní, pokiaľ ide o oblasť ducha, ako boli ľudia v staroveku nerozumní v oblasti fyzického sveta?
««« »»»
Zistili sme, že Boh nemá príliš vysoké požiadavky na tých, ktorí ho hľadajú. Pre nás je duchovná oblasť široká, priestranná, zahrňuje všetkých a nevylučuje alebo neod¬mieta tých, ktorí úprimne hľadajú. Veríme, že je otvorená pre všetkých ľudí.
ALCOHOLICS ANONYMOUS
1. s. 51
2. s. 4
Oblast duchovna
V dávných dobách byl pokrok v materiální oblasti bolestivě pomalý. Duch moderního vědeckého bádání, výzkumu a vynalézavosti byl téměř neznámý.
V oblasti materiálního pokroku svazovaly lidskou mysl pověry, tradice a různá dogmata. Mnozí ze současníků Kryštofa Kolumba považovali představu Země jako koule za absurdní. Jiní téměř přivedli astroma Galilea na popraviště za jeho kacířské objevy v oblasti astronomie.
Nemají mnozí z nás stejné předsudky v oblasti duchovna obdobně, jako je měli naši předci v oblasti materiální?
* * * * *
Přišlli jsme na to, že Bůh neklade obbtížné překážky těm, kteří Ho hledají. Věříme, že oblast duchovna je velmi rozsáhlá a prostorná, zahnuje vše a nikdy nevylučuje ty, kteří po ni intenzivně pátrají. Dokonce pro ně neplatí zádné zákazy a omezení. Také věříme, že je otevřena všem lidem.
1. Anonymní alkoholici str. 53
2. Anonymní alkoholici str. 58
7 Oblasť ducha
V minulosti sa materiálny pokrok dosahoval veľmi pomaly. Duch moderného vedeckého bádania, výskum a vynálezy boli takmer neznáme.
V oblasti fyzického sveta boli ľudské mysle spútané pove¬rami, tradíciami a všetkými druhmi ustálených predstáv. Niektorí z Kolumbových súčasníkov neverili, že zem je guľatá. Iní zašli ďalej a popravili Galilea za astronomické bludy.
Nie sú niektorí z nás práve takí zaujatí a nerozumní, pokiaľ ide o oblasť ducha, ako boli ľudia v staroveku nerozumní v oblasti fyzického sveta?
««« »»»
Zistili sme, že Boh nemá príliš vysoké požiadavky na tých, ktorí ho hľadajú. Pre nás je duchovná oblasť široká, priestranná, zahrňuje všetkých a nevylučuje alebo neod¬mieta tých, ktorí úprimne hľadajú. Veríme, že je otvorená pre všetkých ľudí.
ALCOHOLICS ANONYMOUS
1. s. 51
2. s. 4
Dátum: 28.11.2014
Vložil: kris
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 7. / Ako to vidí Bill 7.
Kris, alkoholička.
„Zistili sme, že Boh nemá príliš vysoké požiadavky na tých, ktorí ho hľadajú.“
Táto myšlienka patrí medzi moje najobľúbenejšie v Knihe. Nesie v sebe hlboký prísľub toho, že pokiaľ vytrvám v tom, čo robím denne, nemusím sa obávať žiadnych prekážok, ktoré by som nemala zvládnuť.
Počas práce na tomto programe som si uvedomila, že tie najprísnejšie podmienky mi nedáva ani Boh, ani „osud“, ale kladiem si ich ja sama svojimi abnormálnymi očakávaniami ja sama. Či už očakávaniami, ktoré mám vo vzťahu k sebe samej, alebo k životu ako takému. Skrátka, ešte pomerne často si musím pripomínať, že som len človek a nie dokonalý a bezchybný stroj. Ked mám toto na pamäti, nemusím tak prísne súdiť ani tých druhých, mať nereálne požiadavky a prežívať nesčíselné sklamania, frustrácie, nervy a najmä „kruté rany osudu“ z toho, že sa kopa vecí nedeje v súlade s mojím majestátom, čiže tak, ako by som chcela alebo tempom, akým by som si to predstavovala.
Dneska som sa napríklad viac krát spotila. Nielen preto, že som bola naobliekaná ako cibuľa a nachádzala som sa na vykúrených priestoroch. Ale najmä preto, lebo som uverila myšlienke, že „nič nestíham“ a že rada v obchode by sa mala hýbať rýchlejšie, alebo ochotná pani, ktorá mi predávala lístok na vlak by mala byť „šikovnejšia“. Zakaždým, keď podľahnem ilúzii, že by som mala byť inde, kde sa práve nachádzam, dostávam sa do nezmyselného stresu, ktorý mi nepripravuje nik iný, než ja sama. Milujem tie chvíľky, kedy si TOTO uvedomím a nad hlavou mi prestane svišťať pomyslený bič z toho, aká som nemožná, neschopná a zaostalá a môžem sa konečne uvoľniť a len tak byť a užívať si prítomnosť, nech už je momentálne akákoľvek.
Som vďačná, že si to už aspoň dokážem uvedomiť a som schopná sa tomu nielen zasmiať, ale aj podeliť sa svojou vôbec nie „dôstojnou“ skúsenosťou o ostatnými. :)
S láskou,
Kris
„Zistili sme, že Boh nemá príliš vysoké požiadavky na tých, ktorí ho hľadajú.“
Táto myšlienka patrí medzi moje najobľúbenejšie v Knihe. Nesie v sebe hlboký prísľub toho, že pokiaľ vytrvám v tom, čo robím denne, nemusím sa obávať žiadnych prekážok, ktoré by som nemala zvládnuť.
Počas práce na tomto programe som si uvedomila, že tie najprísnejšie podmienky mi nedáva ani Boh, ani „osud“, ale kladiem si ich ja sama svojimi abnormálnymi očakávaniami ja sama. Či už očakávaniami, ktoré mám vo vzťahu k sebe samej, alebo k životu ako takému. Skrátka, ešte pomerne často si musím pripomínať, že som len človek a nie dokonalý a bezchybný stroj. Ked mám toto na pamäti, nemusím tak prísne súdiť ani tých druhých, mať nereálne požiadavky a prežívať nesčíselné sklamania, frustrácie, nervy a najmä „kruté rany osudu“ z toho, že sa kopa vecí nedeje v súlade s mojím majestátom, čiže tak, ako by som chcela alebo tempom, akým by som si to predstavovala.
Dneska som sa napríklad viac krát spotila. Nielen preto, že som bola naobliekaná ako cibuľa a nachádzala som sa na vykúrených priestoroch. Ale najmä preto, lebo som uverila myšlienke, že „nič nestíham“ a že rada v obchode by sa mala hýbať rýchlejšie, alebo ochotná pani, ktorá mi predávala lístok na vlak by mala byť „šikovnejšia“. Zakaždým, keď podľahnem ilúzii, že by som mala byť inde, kde sa práve nachádzam, dostávam sa do nezmyselného stresu, ktorý mi nepripravuje nik iný, než ja sama. Milujem tie chvíľky, kedy si TOTO uvedomím a nad hlavou mi prestane svišťať pomyslený bič z toho, aká som nemožná, neschopná a zaostalá a môžem sa konečne uvoľniť a len tak byť a užívať si prítomnosť, nech už je momentálne akákoľvek.
Som vďačná, že si to už aspoň dokážem uvedomiť a som schopná sa tomu nielen zasmiať, ale aj podeliť sa svojou vôbec nie „dôstojnou“ skúsenosťou o ostatnými. :)
S láskou,
Kris
Dátum: 27.11.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 6. / Ako to vidí Bill 6.
6.
Všechno nebo nic
Přijetí alkoholizmu a víra v uzdravení jsou nám schopny zaručit stoprocentní střízlivost. To je realita a musí tomu tak být, protože jinak bychom nebyli schopni žít. V okamžiku, kdy aplikujeme tyto postoje v emoční oblasti zjišťujeme, že jsme schopni dosáhnout pouze dílčího úspěchu. Například nikdo z nás není schopen se úplně osvobodit od strachu, zloby a pýchy.
Proto nejsme schopni dosáhnout v tomto životě dokonalý stupeň pokory a lásky. Budeme se muset spokojit s pomalým pokrokem, který je poznamenán občasnými propady zpět. Budeme také muset většinu našich problémů respektovat. Je nutné, abychom opustili náš starý postoj „všechno nebo nic.“
Grapevine, Březen 1962
6 Všetko alebo nič?
Akceptovanie a viera dokážu vyprodukovať stopercentnú triezvosť. V skutočnosti ju zvyčajne vyprodukujú a musia vyprodukovať, ináč by sme vôbec nemohli žiť. Ale vo chvíli, keď vnesieme tieto postoje do našich emocionálnych problémov, zistíme, že môžeme dosiahnuť iba relatívne výsledky. Nikto nemôže byť úplne slobodný, napríklad od strachu, hnevu alebo pýchy.
V tomto živote teda nedosiahneme čosi ako dokonalú pokoru a lásku. Preto sa budeme musieť zmieriť s tým, že vo väčšine problémov bude náš pokrok veľmi pozvoľný a občas ho prerušia aj neúspechy. Náš starý postoj „všetko alebo nič“ budeme musieť opustiť.
GRAPEVINE, MAREC 1962
Všechno nebo nic
Přijetí alkoholizmu a víra v uzdravení jsou nám schopny zaručit stoprocentní střízlivost. To je realita a musí tomu tak být, protože jinak bychom nebyli schopni žít. V okamžiku, kdy aplikujeme tyto postoje v emoční oblasti zjišťujeme, že jsme schopni dosáhnout pouze dílčího úspěchu. Například nikdo z nás není schopen se úplně osvobodit od strachu, zloby a pýchy.
Proto nejsme schopni dosáhnout v tomto životě dokonalý stupeň pokory a lásky. Budeme se muset spokojit s pomalým pokrokem, který je poznamenán občasnými propady zpět. Budeme také muset většinu našich problémů respektovat. Je nutné, abychom opustili náš starý postoj „všechno nebo nic.“
Grapevine, Březen 1962
6 Všetko alebo nič?
Akceptovanie a viera dokážu vyprodukovať stopercentnú triezvosť. V skutočnosti ju zvyčajne vyprodukujú a musia vyprodukovať, ináč by sme vôbec nemohli žiť. Ale vo chvíli, keď vnesieme tieto postoje do našich emocionálnych problémov, zistíme, že môžeme dosiahnuť iba relatívne výsledky. Nikto nemôže byť úplne slobodný, napríklad od strachu, hnevu alebo pýchy.
V tomto živote teda nedosiahneme čosi ako dokonalú pokoru a lásku. Preto sa budeme musieť zmieriť s tým, že vo väčšine problémov bude náš pokrok veľmi pozvoľný a občas ho prerušia aj neúspechy. Náš starý postoj „všetko alebo nič“ budeme musieť opustiť.
GRAPEVINE, MAREC 1962
Dátum: 26.11.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 5. / Ako to vidí Bill 5.
5.
Duchovní růst a jeho udržování
Je jasné, že neseme-li v sobě hlubokou zášť vůči někomu či něčemu, takový život vede pouze k marnosti a neštěstí. Připustíme-li takovýto život, byť jen v určitém rozsahu, přesně do té míry promarníme drahocenný čas, který jsme mohli strávit mnohem užitečněji. Ale pro alkoholika, jehož nadějí je duchovní růst a jeho neustálé udržování, představuje hluboce zakotvená zášť smrtelné nebezpečí. Chováme-li se tímto způsobem, zavíráme si dveře duchovního světa. Šílenství spojené s alkoholem se navrátí a my začneme znovu pít. A pití pro nás znamená rozsudek smrti.
Jestliže chceme žít, musíme se osvobodit od všech pocitů zloby. Reptání a nenadálé výbuchy hněvu představují velké nebezpečí. Zloba je pochybný luxus pro normální smrtelníky, pro nás alkoholiky je to jed.
Anonymní alkoholici str. 66
5 Udržiavanie a rast
Je jasné, že keď v živote dávame priestor hlbokému roz¬horčeniu, vedie to k bezvýslednosti a nešťastiu. Miera, do akej ich tolerujeme, je zároveň mierou mrhania časom, ktorý sme mohli stráviť hodnotnejšie. Pre alkoholika, ktorý dúfa v udržiavanie a rast duchovnej skúsenosti, je prechovávanie rozhorčenia cestou do záhuby. Uzavierame sa ním pred svetlom ducha. Choroba alkoholizmu sa znova vráti a my opäť pijeme. Pitie však pre nás znamená smrť.
Ak máme žiť, musíme sa oslobodiť od hnevu. Mrzutosť a unáhlený hnev nie je pre nás. Hnev je pochybný luxus normálnych ľudí, ale pre nás alkoholikov je jedom.
ALCOHOLICS ANONYMOUS, s. 66
Duchovní růst a jeho udržování
Je jasné, že neseme-li v sobě hlubokou zášť vůči někomu či něčemu, takový život vede pouze k marnosti a neštěstí. Připustíme-li takovýto život, byť jen v určitém rozsahu, přesně do té míry promarníme drahocenný čas, který jsme mohli strávit mnohem užitečněji. Ale pro alkoholika, jehož nadějí je duchovní růst a jeho neustálé udržování, představuje hluboce zakotvená zášť smrtelné nebezpečí. Chováme-li se tímto způsobem, zavíráme si dveře duchovního světa. Šílenství spojené s alkoholem se navrátí a my začneme znovu pít. A pití pro nás znamená rozsudek smrti.
Jestliže chceme žít, musíme se osvobodit od všech pocitů zloby. Reptání a nenadálé výbuchy hněvu představují velké nebezpečí. Zloba je pochybný luxus pro normální smrtelníky, pro nás alkoholiky je to jed.
Anonymní alkoholici str. 66
5 Udržiavanie a rast
Je jasné, že keď v živote dávame priestor hlbokému roz¬horčeniu, vedie to k bezvýslednosti a nešťastiu. Miera, do akej ich tolerujeme, je zároveň mierou mrhania časom, ktorý sme mohli stráviť hodnotnejšie. Pre alkoholika, ktorý dúfa v udržiavanie a rast duchovnej skúsenosti, je prechovávanie rozhorčenia cestou do záhuby. Uzavierame sa ním pred svetlom ducha. Choroba alkoholizmu sa znova vráti a my opäť pijeme. Pitie však pre nás znamená smrť.
Ak máme žiť, musíme sa oslobodiť od hnevu. Mrzutosť a unáhlený hnev nie je pre nás. Hnev je pochybný luxus normálnych ľudí, ale pre nás alkoholikov je jedom.
ALCOHOLICS ANONYMOUS, s. 66
Dátum: 26.11.2014
Vložil: Marti Travolta
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 5. / Ako to vidí Bill 5.
Ahojte
Marti alkoholik
Som veľmi vďačný za štvrtý krok AA - za inventúru hnevu, kde som vypísal ľudí, inštitúcie a princípy, na ktoré sa hnevám a pri ktorých cítim hnev. Táto inventúra mi veľmi pomohla vidieť seba samého vo svetle, zrazu som dokázal vidieť hnev, prečo sa hnevám, čo bolo tým hnevom ovplyvnené - Sebavedomie? Ambície? Sexuálne vzťahy?..........
Potom som sa pozrel na seba aký som bol - bol som sebecký?Nečestný? Ustrašený?........- a napísal presný charakter mojich chýb.
A dozvedel som sa veľa vecí o seba, aký v skutočností Marti bol, a že veľakrát robil aj on sám to isté, na čo sa hneval.
A nakoniec veľký to dar AA - Modlitba za ľudí, na ktorých sa hnevám - aby boli šťastní, mali všetkého dostatok a žili v pokoji.
A opäť sa stal zázrak a môj hnev je preč. Milujem AA a dnes rozumiem, že hnev je - ako to píše priateľ Bill W. je pochybný luxus normálnych ľudí, ale pre mňa alkoholika je jedom.
GOD IS NEVER LATE-BOH NIKDY NEMEŠKÁ
Marti alkoholik
Som veľmi vďačný za štvrtý krok AA - za inventúru hnevu, kde som vypísal ľudí, inštitúcie a princípy, na ktoré sa hnevám a pri ktorých cítim hnev. Táto inventúra mi veľmi pomohla vidieť seba samého vo svetle, zrazu som dokázal vidieť hnev, prečo sa hnevám, čo bolo tým hnevom ovplyvnené - Sebavedomie? Ambície? Sexuálne vzťahy?..........
Potom som sa pozrel na seba aký som bol - bol som sebecký?Nečestný? Ustrašený?........- a napísal presný charakter mojich chýb.
A dozvedel som sa veľa vecí o seba, aký v skutočností Marti bol, a že veľakrát robil aj on sám to isté, na čo sa hneval.
A nakoniec veľký to dar AA - Modlitba za ľudí, na ktorých sa hnevám - aby boli šťastní, mali všetkého dostatok a žili v pokoji.
A opäť sa stal zázrak a môj hnev je preč. Milujem AA a dnes rozumiem, že hnev je - ako to píše priateľ Bill W. je pochybný luxus normálnych ľudí, ale pre mňa alkoholika je jedom.
GOD IS NEVER LATE-BOH NIKDY NEMEŠKÁ
Dátum: 26.11.2014
Vložil: Jirka (z Nymburka)
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 5. / Ako to vidí Bill 5.
Jirka, alkohlik.
Já bych dokonce řekl, že hluboce zakořeněná zášť je podstatou mé choroby. Zrovna dnes jsem přemýšlel o tom, že tzv. resentment (=silná zloba, opakující se emoce spojené s určitou událostí) byl v mém životě stavem mysli. Prostě moje zloba vůči společnosti, která se rozjela v dětství, se usídlila v mé mysli a nastavila veškeré mé vnímání světa. Jako by tato zloba vytvořila jakýsi pomyslný filtr, kterým jsem vnímal svět až do pádu na své pomyslné dno. V mé hlavě probíhal dvacet let neustálý boj - nestálé vyhraňování se vůči všemu a všem. Vůči všem okolnostem a lidem, které mne v životě potkávaly. Neustále jsem něco přeměřoval, soudil sebe a ostatní, všemu jsem dával svoje nálepky, na všechno mě své škatulky. S mým pádem na pomyslné dno toto peklo zmizelo. Respektive jeho velká část. to mi pomohlo oprostit se od minulosti a vyjít cestou duchovní očisty. Ten filtr, o kterém jsem psal, se postupně pročistuje. Předtím byl tak zakalený, že skoro nebylo vidět cesty ven, dokonce jsem ani nevěděl, že nějaká cesta ven je.
Také se poslední dobou smiřuji s tím, že zloba do mého života patří. Už se nepranýřuji za to, že se rozčílím nebo že jsem na někoho naštvaný. Nejsem svatý. Opravdu postupně přijímám sebe takového, jaký jsem. Rozdíl je v tom, že v sobě tu zlobu už neukládám. Snažím se nevytvářet nové dlouhodobé resentmenty. Tady v AA mám důvod na to, jako negativní emoce opouštět co nejrychleji.
Děkuji, že jste, děkuji, že jsem vám to mohl napsat.
Jirka
Já bych dokonce řekl, že hluboce zakořeněná zášť je podstatou mé choroby. Zrovna dnes jsem přemýšlel o tom, že tzv. resentment (=silná zloba, opakující se emoce spojené s určitou událostí) byl v mém životě stavem mysli. Prostě moje zloba vůči společnosti, která se rozjela v dětství, se usídlila v mé mysli a nastavila veškeré mé vnímání světa. Jako by tato zloba vytvořila jakýsi pomyslný filtr, kterým jsem vnímal svět až do pádu na své pomyslné dno. V mé hlavě probíhal dvacet let neustálý boj - nestálé vyhraňování se vůči všemu a všem. Vůči všem okolnostem a lidem, které mne v životě potkávaly. Neustále jsem něco přeměřoval, soudil sebe a ostatní, všemu jsem dával svoje nálepky, na všechno mě své škatulky. S mým pádem na pomyslné dno toto peklo zmizelo. Respektive jeho velká část. to mi pomohlo oprostit se od minulosti a vyjít cestou duchovní očisty. Ten filtr, o kterém jsem psal, se postupně pročistuje. Předtím byl tak zakalený, že skoro nebylo vidět cesty ven, dokonce jsem ani nevěděl, že nějaká cesta ven je.
Také se poslední dobou smiřuji s tím, že zloba do mého života patří. Už se nepranýřuji za to, že se rozčílím nebo že jsem na někoho naštvaný. Nejsem svatý. Opravdu postupně přijímám sebe takového, jaký jsem. Rozdíl je v tom, že v sobě tu zlobu už neukládám. Snažím se nevytvářet nové dlouhodobé resentmenty. Tady v AA mám důvod na to, jako negativní emoce opouštět co nejrychleji.
Děkuji, že jste, děkuji, že jsem vám to mohl napsat.
Jirka
Dátum: 25.11.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 4. / Ako to vidí Bill 4.
4.
Máme na výběr?
Nikdy se nesmíme nechat zaslepit bezvýchodnou koncepcí, že jsme pouhé, nešťastné oběti našeho osudu, našich životních zkušeností a vlivu našeho okolí. Nesmíme považovat tyto skutečnosti za jediné, o které můžeme opřít naše rozhodnutí. Tudy cesta ke svobodě nevede. Musíme uvěřit, že skutečně máme na výběr.
* * * * *
“Jako aktivní alkoholici jsme ztratili schopnost vybrat si zda budeme pít či nikoliv. Stali jsme obětí nutkání. Zdálo se nám, že toto nutkání rozhodlo za nás a proto musíme pokračovat v pití až k sebezničení.
Přesto jsme se nakonec rozhodli. Toto rozhodnutí bylo počátkem procesu uzdravení. Uvěřili jsme, že sami o sobě jsme bezmocní nad alkoholem. Zcela jistě to byla naše volba a rozhodnutí nebylo vůbec snadné. Dospěli jsme k víře, že naše Vyšší moc může obnovit naše duševní zdraví, budeme-li ochotni uplatňovat Dvanáct kroků společenství AA.
Zkrátka a dobře jsme si vybrali „ochotu“ a tato volba bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat.“
1. Grapevine, Listopad 1960
2. Dopis, 1966
4 Môžeme sa rozhodovať?
Nikdy sa nesmieme nechať oslepiť prázdnou filozofiou, že sme len nešťastné obete nášho genetického odkazu, životnej skúsenosti či prostredia a že toto sú jediné sily, ktoré rozhodujú za nás. Takáto cesta k slobode nevedie. Musíme veriť, že rozhodnutie je v našich rukách.
««« »»»
„Ako aktívni alkoholici sme stratili schopnosť rozhodovať sa ohľadom nášho pitia. Boli sme obeťami nutkania, ktoré zdanlivo rozhodovalo, že musíme pokračovať vo vlastnej deštrukcii.
Napokon sme predsa urobili rozhodnutie, ktoré vyústilo do nášho zotavovania. Dospeli sme k viere, že sami sme nad alkoholom bezmocní. Bolo to skutočné rozhodnutie – jedno z najťažších. Dospeli sme k viere, že Vyššia sila môže obnoviť naše duševné zdravie, keď budeme ochotní uplatňovať Dvanásť krokov AA.
Skrátka, rozhodli sme sa ,stať sa ochotnými’ a bolo to to najlepšie rozhodnutie, aké sme kedy urobili.“
1. GRAPEVINE, NOVEMBER 1960
2. LETTER, 1966
Máme na výběr?
Nikdy se nesmíme nechat zaslepit bezvýchodnou koncepcí, že jsme pouhé, nešťastné oběti našeho osudu, našich životních zkušeností a vlivu našeho okolí. Nesmíme považovat tyto skutečnosti za jediné, o které můžeme opřít naše rozhodnutí. Tudy cesta ke svobodě nevede. Musíme uvěřit, že skutečně máme na výběr.
* * * * *
“Jako aktivní alkoholici jsme ztratili schopnost vybrat si zda budeme pít či nikoliv. Stali jsme obětí nutkání. Zdálo se nám, že toto nutkání rozhodlo za nás a proto musíme pokračovat v pití až k sebezničení.
Přesto jsme se nakonec rozhodli. Toto rozhodnutí bylo počátkem procesu uzdravení. Uvěřili jsme, že sami o sobě jsme bezmocní nad alkoholem. Zcela jistě to byla naše volba a rozhodnutí nebylo vůbec snadné. Dospěli jsme k víře, že naše Vyšší moc může obnovit naše duševní zdraví, budeme-li ochotni uplatňovat Dvanáct kroků společenství AA.
Zkrátka a dobře jsme si vybrali „ochotu“ a tato volba bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat.“
1. Grapevine, Listopad 1960
2. Dopis, 1966
4 Môžeme sa rozhodovať?
Nikdy sa nesmieme nechať oslepiť prázdnou filozofiou, že sme len nešťastné obete nášho genetického odkazu, životnej skúsenosti či prostredia a že toto sú jediné sily, ktoré rozhodujú za nás. Takáto cesta k slobode nevedie. Musíme veriť, že rozhodnutie je v našich rukách.
««« »»»
„Ako aktívni alkoholici sme stratili schopnosť rozhodovať sa ohľadom nášho pitia. Boli sme obeťami nutkania, ktoré zdanlivo rozhodovalo, že musíme pokračovať vo vlastnej deštrukcii.
Napokon sme predsa urobili rozhodnutie, ktoré vyústilo do nášho zotavovania. Dospeli sme k viere, že sami sme nad alkoholom bezmocní. Bolo to skutočné rozhodnutie – jedno z najťažších. Dospeli sme k viere, že Vyššia sila môže obnoviť naše duševné zdravie, keď budeme ochotní uplatňovať Dvanásť krokov AA.
Skrátka, rozhodli sme sa ,stať sa ochotnými’ a bolo to to najlepšie rozhodnutie, aké sme kedy urobili.“
1. GRAPEVINE, NOVEMBER 1960
2. LETTER, 1966
Dátum: 25.11.2014
Vložil: kris
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 4. / Ako to vidí Bill 4.
Kris, alkoholička.
„Stali sme sa obeťami nutkania, ktoré zdanlivo rozhodovalo, že musíme pokračovať vo vlastnej deštrukcii“
Na dnešnom Billovi ma oslovilo práve toto. Bez ohľadu na to, aké boli genetické, či vonkajšie podmienky, akých rodičov som mala, kde som vyrastala, ja sama som v sebe vypestovala návyk, pri ktorom som si telo opakovane žiadalo svoju dávku.
Toto bolo pre mňa veľmi dôležité uvedomenie si. Nikto iný ma to cielene neučil, nijaká „genetika“, či „nešťastné detstvo“ tiež nado mnou nestáli a nedržali mi nôž na krku, ked som vytrvale siahala po fľaške a pracovala na svojom návyku. Niekde som raz počula, že my alkoholici sme tak, ako ktokoľvek iný sme tiež kedysi mali možnosť piť tak, ako ostatní. Len sme si toto privilégiom prepili nadmerným chlastnaním :D
Z osobnej skúsenosti môžem povedať, že prvým výsledkom práce na tomto programe bolo to, že ma po niekoľkých mesiacoch opustilo fyzické nutkanie si vypiť. V prvých dvoch rokoch sem-tam ešte prebleskla nejaká tá absurdná myšlienka, že by som nejaký svoj problém mohla „vyriešiť“ alkoholom, no fyzické baženie sa nedostavilo. Boli to len myšlienky. A tie nado mnou nemajú žiadnu moc, pokiaľ ich nerealizujem v praxi.
Obrátene to na rovnakom princípe funguje s našim programom. Pokiaľ o jednotlivých Krokoch len táram alebo filozofujem, nemá nado mnou žiadnu moc- nepomôže mi. Toto je proste program akcie. Bez uplatnenia v praxi nefunguje.
Vďaka sústavnej práci s jednotlivými Krokmi dnes nemusím byť nielenže obeťou nutkania, ale ani obeťou svojich premrštených emócii, impulzívneho konania, dokazovania druhým „svojej pravdy“, či nepremyslených činov, ktoré majú rovnako deštruktívne a sebadeštruktívne následky ako kedysi moje pitie. Vždy ked slovom, činom alebo aj len myšlienkou ublížim druhému, zároveň tým trestám predovšetkým seba. V tomto programe sa učím, ako sa podobnému mysleniu a následnému konaniu vyhnúť a fungovať ako človek, ktorý nejde životom ako ničiaci tank, či samozvaný "spravodlivý" sudca "tých druhých"...
Niet krajšieho pocitu ako sa cítiť ako láskavá a láskyhodná bytosť. Tieto okamihy patria k mojim najkrajším zážitkom.
S láskou,
Kris
„Stali sme sa obeťami nutkania, ktoré zdanlivo rozhodovalo, že musíme pokračovať vo vlastnej deštrukcii“
Na dnešnom Billovi ma oslovilo práve toto. Bez ohľadu na to, aké boli genetické, či vonkajšie podmienky, akých rodičov som mala, kde som vyrastala, ja sama som v sebe vypestovala návyk, pri ktorom som si telo opakovane žiadalo svoju dávku.
Toto bolo pre mňa veľmi dôležité uvedomenie si. Nikto iný ma to cielene neučil, nijaká „genetika“, či „nešťastné detstvo“ tiež nado mnou nestáli a nedržali mi nôž na krku, ked som vytrvale siahala po fľaške a pracovala na svojom návyku. Niekde som raz počula, že my alkoholici sme tak, ako ktokoľvek iný sme tiež kedysi mali možnosť piť tak, ako ostatní. Len sme si toto privilégiom prepili nadmerným chlastnaním :D
Z osobnej skúsenosti môžem povedať, že prvým výsledkom práce na tomto programe bolo to, že ma po niekoľkých mesiacoch opustilo fyzické nutkanie si vypiť. V prvých dvoch rokoch sem-tam ešte prebleskla nejaká tá absurdná myšlienka, že by som nejaký svoj problém mohla „vyriešiť“ alkoholom, no fyzické baženie sa nedostavilo. Boli to len myšlienky. A tie nado mnou nemajú žiadnu moc, pokiaľ ich nerealizujem v praxi.
Obrátene to na rovnakom princípe funguje s našim programom. Pokiaľ o jednotlivých Krokoch len táram alebo filozofujem, nemá nado mnou žiadnu moc- nepomôže mi. Toto je proste program akcie. Bez uplatnenia v praxi nefunguje.
Vďaka sústavnej práci s jednotlivými Krokmi dnes nemusím byť nielenže obeťou nutkania, ale ani obeťou svojich premrštených emócii, impulzívneho konania, dokazovania druhým „svojej pravdy“, či nepremyslených činov, ktoré majú rovnako deštruktívne a sebadeštruktívne následky ako kedysi moje pitie. Vždy ked slovom, činom alebo aj len myšlienkou ublížim druhému, zároveň tým trestám predovšetkým seba. V tomto programe sa učím, ako sa podobnému mysleniu a následnému konaniu vyhnúť a fungovať ako človek, ktorý nejde životom ako ničiaci tank, či samozvaný "spravodlivý" sudca "tých druhých"...
Niet krajšieho pocitu ako sa cítiť ako láskavá a láskyhodná bytosť. Tieto okamihy patria k mojim najkrajším zážitkom.
S láskou,
Kris
Dátum: 25.11.2014
Vložil: Marti Travolta
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 4. / Ako to vidí Bill 4.
Ahojte Marti alkoholik
Dnes som veľmi vďačný, že už nie som obeťou nutkania piť - Dnes - tento deň mám na výber, Chvála Bohu.
Dostal som šancu žiť nový život - skrátka rozhodol som sa stať ochotným a priznať svoju bezmocnosť nad alkoholom a životom, dospieť k viere, že len sila väčšia ako ja, môže obnoviť moje duševné zdravie a rozhodol som sa urobiť rozhodnutie odovzdať svoj život a vôľu do rúk Božích - a ako píše Bill - bolo a je to najlepšie rozhodnutie, aké som kedy v živote urobil.
Dnes išla moja mama na operáciu do nemocnice a ja som veľmi vďačný AA a tomuto programu, že môžem stať pri nej a byť jej oporou, ak by som pil - bol by som len príťažou - takou akou som bol pre svoju rodinu.
Dnes som tu triezvy a vďačný za nový život a priateľov
A už nie som sám
GOD IS NEVER LATE - BOH NIKDY NEMEŠKÁ
Dnes som veľmi vďačný, že už nie som obeťou nutkania piť - Dnes - tento deň mám na výber, Chvála Bohu.
Dostal som šancu žiť nový život - skrátka rozhodol som sa stať ochotným a priznať svoju bezmocnosť nad alkoholom a životom, dospieť k viere, že len sila väčšia ako ja, môže obnoviť moje duševné zdravie a rozhodol som sa urobiť rozhodnutie odovzdať svoj život a vôľu do rúk Božích - a ako píše Bill - bolo a je to najlepšie rozhodnutie, aké som kedy v živote urobil.
Dnes išla moja mama na operáciu do nemocnice a ja som veľmi vďačný AA a tomuto programu, že môžem stať pri nej a byť jej oporou, ak by som pil - bol by som len príťažou - takou akou som bol pre svoju rodinu.
Dnes som tu triezvy a vďačný za nový život a priateľov
A už nie som sám
GOD IS NEVER LATE - BOH NIKDY NEMEŠKÁ
