UPOZORNĚNÍ - PROSÍM ČTĚTE - JAK SE VYHNOUT TECHNICKÝM POTÍŽÍM
INFORMACE K PŘÍPADNÝM TECHNICKÝM POTÍŽÍM SE ZVEŘEJŇOVÁNÍM PŘÍSPĚVKŮ
V poslední době se objevují u některých uživatelů těchto stránek, tedy u návštěvníků a přispěvatelů nepřetržitého online mítinku "Ako to vidí Bill" technické potíže se zveřejňováním. V PŘÍPADĚ, ŽE VÁM PŘÍSPĚVKY MIZÍ, NEJEDNÁ SE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ O CENZURU. NIC TAKOVÉHO V RÁMCI NAŠICH AA TRADIC...
Nepřetržitý on-line meeting: Jak to vidí Bill
Dátum: 20.12.2014
Vložil: Jirka (z Nymburka)
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 29
Jirka, alkoholik
Když mi moje sponzorka kdysi řekla, že si píše 5 vděčností každý večer, klepal jsem si na čelo a říkal si, že to je přehnaný, že na to nebudu mít nikdy čas. Dnes si píšu nejen pět vděčností, ale i další věci v rámci denní inventury. Denník vděčností praktikuji asi už rok. A myslím, že s ním nikdy nepřestanu, protože téměř fyzicky cítím, jak se rozšiřuje hojnost mého života. Tak jsem to slyšel i v nějakém "new age" pořadu a plně se s tím stotožňuji. Když jsem vděčný za maličkosti (mail od kamaráda, úsměv od průvodčí, poklidný, střízlivý den, den bez chuti se napít, krásný západ slunce...) naplňuje se můj život štěstím a přicházejí nové a nové věci. Nejlepší je prostě začít s tím, co člověk má teď a tady, vždycky s něco najde! Negativismus nikam nevede. Nevděčnost jen rozšiřuje můj negativismus.
Na vlastní kůži si teď okusuji při práci se sponzi toto: "...Vidět úžas v očích lidí, kteří vycházejí ze tmy do světla, vidět jak jejich životy dostávají nový smysl a obsah a především vidět, že si tito lidé začínají uvědomovat přítomnost milujícího Boha...." Opravdu mne naplnuje štěstím vidět někoho, jak se probouzí z noční můry do světa plného světla, lásky, víry a naděje. Je krásný být nástrojem pro pomoc člověku a zároveň si nepřivlastňovat tenhle zázrak. Jsem "pouhým" nástrojem, ale o to je to hezčí.
Děkuji, že tu s vámi můžu být.
Jirka z Nymburka
Když mi moje sponzorka kdysi řekla, že si píše 5 vděčností každý večer, klepal jsem si na čelo a říkal si, že to je přehnaný, že na to nebudu mít nikdy čas. Dnes si píšu nejen pět vděčností, ale i další věci v rámci denní inventury. Denník vděčností praktikuji asi už rok. A myslím, že s ním nikdy nepřestanu, protože téměř fyzicky cítím, jak se rozšiřuje hojnost mého života. Tak jsem to slyšel i v nějakém "new age" pořadu a plně se s tím stotožňuji. Když jsem vděčný za maličkosti (mail od kamaráda, úsměv od průvodčí, poklidný, střízlivý den, den bez chuti se napít, krásný západ slunce...) naplňuje se můj život štěstím a přicházejí nové a nové věci. Nejlepší je prostě začít s tím, co člověk má teď a tady, vždycky s něco najde! Negativismus nikam nevede. Nevděčnost jen rozšiřuje můj negativismus.
Na vlastní kůži si teď okusuji při práci se sponzi toto: "...Vidět úžas v očích lidí, kteří vycházejí ze tmy do světla, vidět jak jejich životy dostávají nový smysl a obsah a především vidět, že si tito lidé začínají uvědomovat přítomnost milujícího Boha...." Opravdu mne naplnuje štěstím vidět někoho, jak se probouzí z noční můry do světa plného světla, lásky, víry a naděje. Je krásný být nástrojem pro pomoc člověku a zároveň si nepřivlastňovat tenhle zázrak. Jsem "pouhým" nástrojem, ale o to je to hezčí.
Děkuji, že tu s vámi můžu být.
Jirka z Nymburka
Dátum: 20.12.2014
Vložil: Stanka XY
Titulok: Re:Jak to vidí Bill 29 Vďačnosť
Stanka alkoholička,
vďačnosť ...stretla som sa s tým aj v iných motivačných literatúrach ale nikdy ma to neoslovilo tak aby som si vôbec nejako vďačnosť uvedomila, skôr som stále "riešila" čo všetko nemám.
Až po čase keď som počula niečo v tom zmysle, že srdce naplnené vďačnosťou nemôže byť naplnené horkosťou, trpkosťou. Vďačnosti si zatiaľ nepíšem každý keď tento level som zatiaľ nedosiahla ale aspoň ich hovorím na meetingu alebo sama pre seba v duchu. Včera som bola venčiť psíka v dosť nočných hodinách (pršalo fúkal vietor) a bola som nesmierne vďačná za to, že môžeme isť potom domov do tepla- Často si uvedomujem keď si môžem kúpiť ovocie, sladkosti, že nie každý má túto možnosť a treba si to vážiť, že vôbec som ešte dostala túto šancu. Vďačná som aj za to, že som dostala do cesty Skypovu skupinu, ktorá ak budem patetická mi v podstate zachránila možno aj život. O sponzorke ani nehovorím to by bolo na samostatný email.
A ešte malý dodatok, čítala som že myšlienka je ako cukrík čím viac ho cmúľaš tým viac púšťa chuť ...logické horká myšlienka, ktorú stále omieľam (cmúľam ako ten cukrík púšťa horké pocity) a tá pozitívna pozitívna.
Odovzdávanie posolstva ...tak nie som ešte na 12 kroku ale som vďačná, že už som aspoň na ceste k tomuto kroku, Boh a čas ukáže.
Prajem pokojný dník.
vďačnosť ...stretla som sa s tým aj v iných motivačných literatúrach ale nikdy ma to neoslovilo tak aby som si vôbec nejako vďačnosť uvedomila, skôr som stále "riešila" čo všetko nemám.
Až po čase keď som počula niečo v tom zmysle, že srdce naplnené vďačnosťou nemôže byť naplnené horkosťou, trpkosťou. Vďačnosti si zatiaľ nepíšem každý keď tento level som zatiaľ nedosiahla ale aspoň ich hovorím na meetingu alebo sama pre seba v duchu. Včera som bola venčiť psíka v dosť nočných hodinách (pršalo fúkal vietor) a bola som nesmierne vďačná za to, že môžeme isť potom domov do tepla- Často si uvedomujem keď si môžem kúpiť ovocie, sladkosti, že nie každý má túto možnosť a treba si to vážiť, že vôbec som ešte dostala túto šancu. Vďačná som aj za to, že som dostala do cesty Skypovu skupinu, ktorá ak budem patetická mi v podstate zachránila možno aj život. O sponzorke ani nehovorím to by bolo na samostatný email.
A ešte malý dodatok, čítala som že myšlienka je ako cukrík čím viac ho cmúľaš tým viac púšťa chuť ...logické horká myšlienka, ktorú stále omieľam (cmúľam ako ten cukrík púšťa horké pocity) a tá pozitívna pozitívna.
Odovzdávanie posolstva ...tak nie som ešte na 12 kroku ale som vďačná, že už som aspoň na ceste k tomuto kroku, Boh a čas ukáže.
Prajem pokojný dník.
Dátum: 18.12.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Jak to vidí Bill 28 (A ty to ako vidíš?:-)
28.
Rušitelé pořádku mohou být našimi učiteli
Jenom málo z nás má strach, že by nově příchozí mohl poškodit dobrou pověst společenství AA nebo snížit efektivitu našeho programu. Ti, kteří se znovu napijí, kteří žebrají v ulicích nebo nás skandalizují, kteří mají duševní úchylky nebo se bouří proti programu AA, kteří těží z dobrého jména společenství, ti všichni dlouhodobě způsobují škody skupině AA pouze ve vyjímečných případech.
Mnozí z nich se stali nejváženějšími a nejlepšími členy našeho společenství. Mnozí další však nepřestali zkoušet naši trpěllivost, i když zůstali střízllivi. O rušitelích pořádku jsme přestali uvažovat jako o hrozbě. Naopak jsme je začali považovat za naše učitele. Svým jednáním nás donutili, abychom se učili trpělivosti, toleranci a pokoře. Nakonec jsme přišli na to, že jsou jenom více nemocní než ostatní lidé. Poznali jsme, že my, kteří je odsuzujeme, jsme Farizejové a naše falešná počesnost působí naší skupině mnohem větší a hlubší duchovní škody.
Grapevine, Srpen 1946
28 Z problémových ľudí sa môžu stať učitelia
Málokto z nás sa už bojí toho, čo môže spôsobiť nový člen AA našej reputácii alebo efektivite. Ľudia sa pošmyknú, sú zmietaní, pohoršujú sa, môžu byť duševne pokrivení, rebelujú, obchodujú s reputáciou AA – no zriedkavo sa stáva, že niekto z týchto jedincov uškodí skupine AA na dlhší čas.
Niektorí z takýchto ľudí sa stali najváženejšími a najob¬ľúbenejšími osobami. Niekoľkí napriek triezvosti ďalej skúšajú našu trpezlivosť. Ostatní sa bezcieľne túlajú. Tých, ktorí nám spôsobujú problémy, neberieme už ako hrozbu, ale ako svojich učiteľov. Pomáhajú nám pestovať trpezlivosť, toleranciu a pokoru. Napokon vidíme, že sú to len ľudia, ktorí trpia na túto chorobu viac ako my ostatní, a že ak ich odsúdime, budeme ako farizeji, ktorých falošná spravodlivosť spôsobí našej skupine len väčšiu duchovnú škodu.
GRAPEVINE, AUGUST 1946
Rušitelé pořádku mohou být našimi učiteli
Jenom málo z nás má strach, že by nově příchozí mohl poškodit dobrou pověst společenství AA nebo snížit efektivitu našeho programu. Ti, kteří se znovu napijí, kteří žebrají v ulicích nebo nás skandalizují, kteří mají duševní úchylky nebo se bouří proti programu AA, kteří těží z dobrého jména společenství, ti všichni dlouhodobě způsobují škody skupině AA pouze ve vyjímečných případech.
Mnozí z nich se stali nejváženějšími a nejlepšími členy našeho společenství. Mnozí další však nepřestali zkoušet naši trpěllivost, i když zůstali střízllivi. O rušitelích pořádku jsme přestali uvažovat jako o hrozbě. Naopak jsme je začali považovat za naše učitele. Svým jednáním nás donutili, abychom se učili trpělivosti, toleranci a pokoře. Nakonec jsme přišli na to, že jsou jenom více nemocní než ostatní lidé. Poznali jsme, že my, kteří je odsuzujeme, jsme Farizejové a naše falešná počesnost působí naší skupině mnohem větší a hlubší duchovní škody.
Grapevine, Srpen 1946
28 Z problémových ľudí sa môžu stať učitelia
Málokto z nás sa už bojí toho, čo môže spôsobiť nový člen AA našej reputácii alebo efektivite. Ľudia sa pošmyknú, sú zmietaní, pohoršujú sa, môžu byť duševne pokrivení, rebelujú, obchodujú s reputáciou AA – no zriedkavo sa stáva, že niekto z týchto jedincov uškodí skupine AA na dlhší čas.
Niektorí z takýchto ľudí sa stali najváženejšími a najob¬ľúbenejšími osobami. Niekoľkí napriek triezvosti ďalej skúšajú našu trpezlivosť. Ostatní sa bezcieľne túlajú. Tých, ktorí nám spôsobujú problémy, neberieme už ako hrozbu, ale ako svojich učiteľov. Pomáhajú nám pestovať trpezlivosť, toleranciu a pokoru. Napokon vidíme, že sú to len ľudia, ktorí trpia na túto chorobu viac ako my ostatní, a že ak ich odsúdime, budeme ako farizeji, ktorých falošná spravodlivosť spôsobí našej skupine len väčšiu duchovnú škodu.
GRAPEVINE, AUGUST 1946
Dátum: 17.12.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Ako to vidí Bill 26
27.
Každodenní úleva
Z alkoholizmu nejsme vyléčeni, dostává se nám však každodenní úlevy, která je přímoúměrná udržování našeho duchovního stavu.
* * * * *
Ve společenství AA se řídíme duchovními principy. Zpočátku proto, že musíme, pak proto, že bychom tak měli činit a nakonec protože máme rádi způsob života, který nám taková poslušnost přináší. Našimi autoritami ve společenství jsou veliká láska a nesmírně velké utrpení. Jiné nepotřebujeme.
1. Anonymní alkoholici str. 85
2. Dvanáct kroků a dvanáct tradic str. 174
27 Milosť na každý deň
Z alkoholizmu nie sme vyliečení. To, čo skutočne máme, je milosť na každý deň, ktorú potrebujeme nato, aby sme udržiavali svoj duchovný stav.
««« »»»
My AA rešpektujeme duchovné princípy predovšetkým preto, že musíme, potom preto, že by sme ich mali rešpek¬tovať, a napokon preto, že milujeme život, ktorý prináša poslušnosť. Autoritami AA sú veľké utrpenie a veľká láska; iné nepotrebujeme.
1. ALCOLICS ANONYMOUS, s. 85
2. TWELVE AND TWELVE, s. 178
Každodenní úleva
Z alkoholizmu nejsme vyléčeni, dostává se nám však každodenní úlevy, která je přímoúměrná udržování našeho duchovního stavu.
* * * * *
Ve společenství AA se řídíme duchovními principy. Zpočátku proto, že musíme, pak proto, že bychom tak měli činit a nakonec protože máme rádi způsob života, který nám taková poslušnost přináší. Našimi autoritami ve společenství jsou veliká láska a nesmírně velké utrpení. Jiné nepotřebujeme.
1. Anonymní alkoholici str. 85
2. Dvanáct kroků a dvanáct tradic str. 174
27 Milosť na každý deň
Z alkoholizmu nie sme vyliečení. To, čo skutočne máme, je milosť na každý deň, ktorú potrebujeme nato, aby sme udržiavali svoj duchovný stav.
««« »»»
My AA rešpektujeme duchovné princípy predovšetkým preto, že musíme, potom preto, že by sme ich mali rešpek¬tovať, a napokon preto, že milujeme život, ktorý prináša poslušnosť. Autoritami AA sú veľké utrpenie a veľká láska; iné nepotrebujeme.
1. ALCOLICS ANONYMOUS, s. 85
2. TWELVE AND TWELVE, s. 178
Dátum: 18.12.2014
Vložil: Jirka (z Nymburka)
Titulok: Re:Ako to vidí Bill 26
Jirka, alkoholik,
definitivně jsem se zamiloval do nového způsobu života a to jednoduše proto, že mi přinesl poklid v duši a mír a SMÍŘENÍ. Je to jako když se páníček ujme opuštěného pejska ten je pak už nadosmrti vděčný za přístřeší a páníčkovu lásku. No trochu patetické přirovnání, jenže já jsem tak vděčný za to, jaké úlevy, klidu a míru se mi dostává díky práci na programu, díky sdílení na meetinzích, díky poslouchání na meetinzích, díky donedenní modlitbě atd. Já jsem třeba prostě dříve nechápal, co maj lidi z toho, že chodej do restaurací a co si tam jako užívaj, když nechlastaj. Že jsou to snobi, co se musí jít vyvenčit mezi lidi, aby ukazali na to, že maj na něco víc, že jsou nobl. No děsný souzení ostatních lidí, obrovský komplexy méněcennosti. Já se dneska tak těším na to, když jdu s někým do restaurace jen na čaj, nebo do kavárny na kafe a dorta nebo na večeři. Nebo se těším z toho, jak vypadaj krásně mraky při západu slunce. Tuhle jsem přemýšlel nad tím, co se stalo s počasím, že je poslední rok téměř každej den krásnej západ slunce nebo východ slunce. No nic extra se pravděpodobně nezměnilo. Prostě jsem vystřízlivěl, nechlastám, mám jakštak zameteno před svým vlastním prahem a věřím tomu svýmu Bohovi, že to se mnou myslí dobře a že tenhle svět je krásnej, jen jsem to nechtěl vidět.
Díky přátelé, že tu jste :-)
Jirka z Nymburka
definitivně jsem se zamiloval do nového způsobu života a to jednoduše proto, že mi přinesl poklid v duši a mír a SMÍŘENÍ. Je to jako když se páníček ujme opuštěného pejska ten je pak už nadosmrti vděčný za přístřeší a páníčkovu lásku. No trochu patetické přirovnání, jenže já jsem tak vděčný za to, jaké úlevy, klidu a míru se mi dostává díky práci na programu, díky sdílení na meetinzích, díky poslouchání na meetinzích, díky donedenní modlitbě atd. Já jsem třeba prostě dříve nechápal, co maj lidi z toho, že chodej do restaurací a co si tam jako užívaj, když nechlastaj. Že jsou to snobi, co se musí jít vyvenčit mezi lidi, aby ukazali na to, že maj na něco víc, že jsou nobl. No děsný souzení ostatních lidí, obrovský komplexy méněcennosti. Já se dneska tak těším na to, když jdu s někým do restaurace jen na čaj, nebo do kavárny na kafe a dorta nebo na večeři. Nebo se těším z toho, jak vypadaj krásně mraky při západu slunce. Tuhle jsem přemýšlel nad tím, co se stalo s počasím, že je poslední rok téměř každej den krásnej západ slunce nebo východ slunce. No nic extra se pravděpodobně nezměnilo. Prostě jsem vystřízlivěl, nechlastám, mám jakštak zameteno před svým vlastním prahem a věřím tomu svýmu Bohovi, že to se mnou myslí dobře a že tenhle svět je krásnej, jen jsem to nechtěl vidět.
Díky přátelé, že tu jste :-)
Jirka z Nymburka
Dátum: 18.12.2014
Vložil: kris
Titulok: Re:Ako to vidí Bill 26
Kris, alkoholička.
Tentokrát sa mi viacej pozdáva slovenská verzia, v ktorej sa namiesto slova „úľava“ používa slovo „milosť“. Cítim to tak, že pokiaľ sa riadim jednoduchými princípmi a snažím sa kráčať po prúde, dostáva sa mi milosti prežiť deň, v ktorom prevláda vyrovnanosť, pokoj a radosť z bytia. „Neoplatí“ sa mi tieto princípy porušovať, pretože mám bohaté skúsenosť s tým, ako sa cítim, ked idem sama proti sebe a proti Božej vôli.
Vďakabohu, už mám aj skúsenosť s tým, ako sa cítim, ked sa ich denne snažím dodržiavať najlepšie ako viem.
Už viem, medzi akými dvoma alternatívami si vyberám a aké budú následky. Vedome si vyberám cestu menšieho odporu.
Potom nepotrebujem žiadny dôvod „zvonku“ k tomu, aby som sa cítila šťastná. Tuším to je tá milosť, o ktorej hovorí toto zamyslenie.
Tentokrát sa mi viacej pozdáva slovenská verzia, v ktorej sa namiesto slova „úľava“ používa slovo „milosť“. Cítim to tak, že pokiaľ sa riadim jednoduchými princípmi a snažím sa kráčať po prúde, dostáva sa mi milosti prežiť deň, v ktorom prevláda vyrovnanosť, pokoj a radosť z bytia. „Neoplatí“ sa mi tieto princípy porušovať, pretože mám bohaté skúsenosť s tým, ako sa cítim, ked idem sama proti sebe a proti Božej vôli.
Vďakabohu, už mám aj skúsenosť s tým, ako sa cítim, ked sa ich denne snažím dodržiavať najlepšie ako viem.
Už viem, medzi akými dvoma alternatívami si vyberám a aké budú následky. Vedome si vyberám cestu menšieho odporu.
Potom nepotrebujem žiadny dôvod „zvonku“ k tomu, aby som sa cítila šťastná. Tuším to je tá milosť, o ktorej hovorí toto zamyslenie.
Dátum: 16.12.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Ako to vidí Bill 26
26.
Skutečná nezávislost ducha
Čím větší je naše ochota přijmout závislost na Vyšší moci, tím více jsme ve skutečnosti nezávislí. Mimochodem, závislost, tak jak je uplatňována ve společenství AA, představuje velmi dobrý prostředek k získání opravdové nezávislosti ducha.
Poznatek, jak moc jsme v našem zivotě závislí a přitom si naši závislost vůbec neuvědomujeme, je velmi zarážejicí. Každý moderní dům je vybaven rozvodem elektrické energie, která pohání domácí spotřebiče a osvětluje jeho interiéry. Když přijmeme závislost ne těchto zázracích moderní techniky zjistíme, že se cítíme mnohem svobodněji, bezpečněji a pohodlněji. Energie je přesně tam, kde má být. A tak elektřina, ona tajemná a podivuhodná energie, které rozumí jenom několik z nás, plní naše každodenní požadavky.
Přestože v mnoha oblastech dokážeme lehce přijmout naši tzv. “zdravou závislost”, velmi často se zuřivě bráníme úplně stejným principům, když je máme uplatňovat jako prostředky duchovního růstu. Je evidentní, že nikdy nebudeme moci poznat svobodu danou nám Bohem, dokud se nebudeme pokoušet hledat Jeho vůli. Co si zvolíme bude záležet pouze na nás.
Dvanáct kroků a dvanáct tradic str. 36
26 Pravý duch nezávislosti
Čím viac sme ochotní byť závislí od Vyššej sily, tým sa stávame nezávislejšími. Závislosť, ktorú praktizuje AA, je v skutočnosti prostriedkom získavania pravého ducha nezávislosti.
Prekvapí nás, keď zistíme, akí sme v každodennom živote závislí a ako si svoju závislosť neuvedomujeme. Každá moderná domácnosť má elektrické vedenie, ktoré jej pri¬vádza elektrinu a svetlo. S potešením prijímame závislosť od tohto úžasného vedeckého objavu, pretože sa cítime nezávislejšie, pohodlnejšie a bezpečnejšie. Elektrina je zavedená len tam, kde je to potrebné. Táto zvláštna energia, ktorej tak málo ľudí rozumie, ticho a spoľahlivo zabezpečuje naše každodenné základné potreby.
I keď princíp zdravej závislosti ochotne prijímame v mno¬hých dočasných záležitostiach, často zaryto odporujeme podobnému princípu, ktorý potrebujeme aplikovať ako prostriedok rastu v našom duchovnom živote. Je isté, že nikdy nespoznáme slobodu, ktorú dáva Boh, pokiaľ sa nepokúsime hľadať jeho vôľu pre náš život. Rozhodnutie je na nás.
TWELVE AND TWELVE, ss. 37-38
Skutečná nezávislost ducha
Čím větší je naše ochota přijmout závislost na Vyšší moci, tím více jsme ve skutečnosti nezávislí. Mimochodem, závislost, tak jak je uplatňována ve společenství AA, představuje velmi dobrý prostředek k získání opravdové nezávislosti ducha.
Poznatek, jak moc jsme v našem zivotě závislí a přitom si naši závislost vůbec neuvědomujeme, je velmi zarážejicí. Každý moderní dům je vybaven rozvodem elektrické energie, která pohání domácí spotřebiče a osvětluje jeho interiéry. Když přijmeme závislost ne těchto zázracích moderní techniky zjistíme, že se cítíme mnohem svobodněji, bezpečněji a pohodlněji. Energie je přesně tam, kde má být. A tak elektřina, ona tajemná a podivuhodná energie, které rozumí jenom několik z nás, plní naše každodenní požadavky.
Přestože v mnoha oblastech dokážeme lehce přijmout naši tzv. “zdravou závislost”, velmi často se zuřivě bráníme úplně stejným principům, když je máme uplatňovat jako prostředky duchovního růstu. Je evidentní, že nikdy nebudeme moci poznat svobodu danou nám Bohem, dokud se nebudeme pokoušet hledat Jeho vůli. Co si zvolíme bude záležet pouze na nás.
Dvanáct kroků a dvanáct tradic str. 36
26 Pravý duch nezávislosti
Čím viac sme ochotní byť závislí od Vyššej sily, tým sa stávame nezávislejšími. Závislosť, ktorú praktizuje AA, je v skutočnosti prostriedkom získavania pravého ducha nezávislosti.
Prekvapí nás, keď zistíme, akí sme v každodennom živote závislí a ako si svoju závislosť neuvedomujeme. Každá moderná domácnosť má elektrické vedenie, ktoré jej pri¬vádza elektrinu a svetlo. S potešením prijímame závislosť od tohto úžasného vedeckého objavu, pretože sa cítime nezávislejšie, pohodlnejšie a bezpečnejšie. Elektrina je zavedená len tam, kde je to potrebné. Táto zvláštna energia, ktorej tak málo ľudí rozumie, ticho a spoľahlivo zabezpečuje naše každodenné základné potreby.
I keď princíp zdravej závislosti ochotne prijímame v mno¬hých dočasných záležitostiach, často zaryto odporujeme podobnému princípu, ktorý potrebujeme aplikovať ako prostriedok rastu v našom duchovnom živote. Je isté, že nikdy nespoznáme slobodu, ktorú dáva Boh, pokiaľ sa nepokúsime hľadať jeho vôľu pre náš život. Rozhodnutie je na nás.
TWELVE AND TWELVE, ss. 37-38
Dátum: 16.12.2014
Vložil: kris
Titulok: Re:Ako to vidí Bill 26
Kris, alkoholička.
„Táto zvláštna energia, ktorej tak málo ľudí rozumie, ticho a spoľahlivo zabezpečuje naše každodenné základné potreby“.
Tak táto myšlienka úplne vystihuje moju „závislosť“ na mojej Vyššej Moci. Kým som slúžila iným bohom: alkoholu, cigaretám, energetickým nápojom, bola citovo závislá na partneroch, nemala som šancu ani len tušiť, že existuje niečo tak „nezávadné“ a nádherné ako úplná „závislosť“ na Bohu. Necítila som Jeho prítomnosť, lebo moje ego bolo úplne nepriestrelné a všetky tie závislosti boli závojmi, ktoré mi bránili vidieť Pravdu.
Jemu dnes každý deň odovzdávam svoje myšlienky, pocity a činy a už nemusím riešiť ďalšie závislosti, ktoré ma vždy priviedli k tichému alebo hlasnému šialenstvu Príde mi to čudné, ako dlho som dokázala odolávať zdravému rozumu, hrať sa na hrdinku, ktorá to svojimi pästičkami vybojuje a zvládne úplne sama, potácala sa v tme a pritom stačilo len otočiť vypínačom. To Svetlo bolo stále so mnou. Len som Ho odmietala zobrať na vedomie. Jeho prítomnosť je dôkazom toho, že som ešte stále tu.
Spokojná, slobodná, šťastná.
Niekedy si musím klásť otázku: „Som to vôbec ja?“ Pred 20 rokmi som bola umierajúca žena, ktorú v živote nič netešilo a nemala žiadny cieľ ani zmysel existencie.
V 40ke som plná svetla a radosti, ktoré smiem zdieľať so všetkými, ktorí o to stoja.
S láskou,
Kris
„Táto zvláštna energia, ktorej tak málo ľudí rozumie, ticho a spoľahlivo zabezpečuje naše každodenné základné potreby“.
Tak táto myšlienka úplne vystihuje moju „závislosť“ na mojej Vyššej Moci. Kým som slúžila iným bohom: alkoholu, cigaretám, energetickým nápojom, bola citovo závislá na partneroch, nemala som šancu ani len tušiť, že existuje niečo tak „nezávadné“ a nádherné ako úplná „závislosť“ na Bohu. Necítila som Jeho prítomnosť, lebo moje ego bolo úplne nepriestrelné a všetky tie závislosti boli závojmi, ktoré mi bránili vidieť Pravdu.
Jemu dnes každý deň odovzdávam svoje myšlienky, pocity a činy a už nemusím riešiť ďalšie závislosti, ktoré ma vždy priviedli k tichému alebo hlasnému šialenstvu Príde mi to čudné, ako dlho som dokázala odolávať zdravému rozumu, hrať sa na hrdinku, ktorá to svojimi pästičkami vybojuje a zvládne úplne sama, potácala sa v tme a pritom stačilo len otočiť vypínačom. To Svetlo bolo stále so mnou. Len som Ho odmietala zobrať na vedomie. Jeho prítomnosť je dôkazom toho, že som ešte stále tu.
Spokojná, slobodná, šťastná.
Niekedy si musím klásť otázku: „Som to vôbec ja?“ Pred 20 rokmi som bola umierajúca žena, ktorú v živote nič netešilo a nemala žiadny cieľ ani zmysel existencie.
V 40ke som plná svetla a radosti, ktoré smiem zdieľať so všetkými, ktorí o to stoja.
S láskou,
Kris
Dátum: 17.12.2014
Vložil: Ody
Titulok: Re:Ako to vidí Bill 26
"Závislosť,ktorú praktizuje AA,je v skutočnosti prostrietkom získavania pravého ducha nezavislosti. "
Paradoxom u mňa je to že mi svieti uplne slabúčke svetielko na mojej "anténe"a som opčas rád bez elektrikny....."nájom bude nižšíí" .
"Je isté,že nikdy nespoznáme slobodu,ktorú dáva Boh,pokiaľ sa nepokúsime hľadať jeho vôľu pre náš život."
Nechcem dostať po papuli,od nikoho a hlavne nie od "Chodníka".Preto akcia ducha AA je nevihnutná.Páči sa mi vetička že"sme našli nebo priamo tu na našej starej dobrej zemi."Nieje to utopia pre človeka ktorí žil v pekle závislosti.Ale realita pre človeka ktorí chce žiť v súčasnosti.
Ani nie tak dávno asi pred 20 rokmi som si začal uvedomovať že život bez alkoholu nebude možný.Ale opak sa mi stal,Boh si našiel cestu ku mne,a trpezlivo čakal.Možno práve to stačilo !!!
A Bolo to v lietadle do Rostova na Done....Pekný dník.
Paradoxom u mňa je to že mi svieti uplne slabúčke svetielko na mojej "anténe"a som opčas rád bez elektrikny....."nájom bude nižšíí" .
"Je isté,že nikdy nespoznáme slobodu,ktorú dáva Boh,pokiaľ sa nepokúsime hľadať jeho vôľu pre náš život."
Nechcem dostať po papuli,od nikoho a hlavne nie od "Chodníka".Preto akcia ducha AA je nevihnutná.Páči sa mi vetička že"sme našli nebo priamo tu na našej starej dobrej zemi."Nieje to utopia pre človeka ktorí žil v pekle závislosti.Ale realita pre človeka ktorí chce žiť v súčasnosti.
Ani nie tak dávno asi pred 20 rokmi som si začal uvedomovať že život bez alkoholu nebude možný.Ale opak sa mi stal,Boh si našiel cestu ku mne,a trpezlivo čakal.Možno práve to stačilo !!!
A Bolo to v lietadle do Rostova na Done....Pekný dník.
Dátum: 15.12.2014
Vložil: CS_AA
Titulok: Ako to vidí Bill 25
25.
Nemůžeme ustrnout
V ranných dobách společenství AA jsem se příliš nezaobíral oblastmi života, ve kterých jsem ustrnul. Vždy jsem měl po ruce alibistické tvrzení: “Jsem až příliš zaneprázdněn mnohem důležitějšími věcmi.” Tímto velmi pohodlným způsobem jsem si předepisoval osobní komfort a pohodlí.
* * * * *
Mnoho z nás má odvahu tvrdit, “Jsem střízlivý a šťastný. Co víc si ještě mohu přát? Co víc mohu udělat? Takhle je mi dobře.” Moc dobře víme, že cenou za naše sebeuspokojení je recidiva, kterou vždy poprovází velmi kruté probuzení. Musíme duchovně růst, jinak sklouzněme zpět. Současnost můžeme prožívat pouze dnes a ne zítra. Musíme se měnit, nemůžeme si dovolit ustrnout.
1. Grapevine, Červen 1961
2. Grapevine, Únor 1961
25 Jednoducho nemôžeme stagnovať
V prvých dňoch AA ma veľmi netrápili oblasti života, v ktorých som stagnoval. Vždy som mal alibi: „Napokon,“ hovoril som si, „som príliš zaneprázdnený dôležitejšími vecami.“ Bol to môj takmer dokonalý recept na útechu a sebauspokojenie.
««« »»»
Koľkí z nás trúfalo vyhlasujú: „Som triezvy a šťastný. Čo by som ešte mohol chcieť alebo robiť? Je mi dobre takému, aký som.“ Vieme, že cenou za takéto sebauspokojovanie je nevyhnutný pád, ktorého dôsledkom je veľmi kruté prebudenie. Buď rastieme, alebo upadáme. Status quo platí pre nás len pre dnešok, nikdy nie pre zajtrajšok. Musíme sa meniť; jednoducho nemôžeme stagnovať.
1. GRAPEVINE, JÚN 1961
2. GRAPEVINE, FEBRUÁR 1961
Nemůžeme ustrnout
V ranných dobách společenství AA jsem se příliš nezaobíral oblastmi života, ve kterých jsem ustrnul. Vždy jsem měl po ruce alibistické tvrzení: “Jsem až příliš zaneprázdněn mnohem důležitějšími věcmi.” Tímto velmi pohodlným způsobem jsem si předepisoval osobní komfort a pohodlí.
* * * * *
Mnoho z nás má odvahu tvrdit, “Jsem střízlivý a šťastný. Co víc si ještě mohu přát? Co víc mohu udělat? Takhle je mi dobře.” Moc dobře víme, že cenou za naše sebeuspokojení je recidiva, kterou vždy poprovází velmi kruté probuzení. Musíme duchovně růst, jinak sklouzněme zpět. Současnost můžeme prožívat pouze dnes a ne zítra. Musíme se měnit, nemůžeme si dovolit ustrnout.
1. Grapevine, Červen 1961
2. Grapevine, Únor 1961
25 Jednoducho nemôžeme stagnovať
V prvých dňoch AA ma veľmi netrápili oblasti života, v ktorých som stagnoval. Vždy som mal alibi: „Napokon,“ hovoril som si, „som príliš zaneprázdnený dôležitejšími vecami.“ Bol to môj takmer dokonalý recept na útechu a sebauspokojenie.
««« »»»
Koľkí z nás trúfalo vyhlasujú: „Som triezvy a šťastný. Čo by som ešte mohol chcieť alebo robiť? Je mi dobre takému, aký som.“ Vieme, že cenou za takéto sebauspokojovanie je nevyhnutný pád, ktorého dôsledkom je veľmi kruté prebudenie. Buď rastieme, alebo upadáme. Status quo platí pre nás len pre dnešok, nikdy nie pre zajtrajšok. Musíme sa meniť; jednoducho nemôžeme stagnovať.
1. GRAPEVINE, JÚN 1961
2. GRAPEVINE, FEBRUÁR 1961
